Dýmkařův koutek

Lopatu do ruky, dneska budeme pod tlakem. Ukážu vám práci s černotou a phunnelem v rytmu legendárního amerického dense packu! Tento typ nabíjení je ideální pro dlouhé černé session s alobalem, HMS či sítkem – spousta dýmu, intenzivní chuť i dobře servírovaná síla. Směle se zahryzněte do třetí techniky ze série Jak nabít korunku! 

Semi-dense what? Šikovná nabíjecí metoda pro tripózní mixology i tepelné gurmány. Tento typ nabíjení je ideální pro mixování světlého a černého tabáku, nabíjení po aromatických vrstvách a tvoří prima alternativu k všudypřítomnému fluffy packu. Různých pojetí semi-dense packu se po internetech válí spousta, to se rozumí. Největší smysl mi to dává takto a vemte jed, že vás to chytí za pačesy. Směle se zahryzněte do druhé techniky ze série Jak nabít korunku!

Po letech vydávám nabíjecí video, no ty vole! Slíbil jsem vám užitečné tipy a tutoriály, takže hýr – směle se zahryzněte do první techniky ze série Jak nabít korunku. Univerzální, jednoduchý a téměř blbuvzdorný fluffy pack. Styl nabití, který by měl ovládat každý zkušený sumec v dýmkařských vodách. Ideální pro začátečníky, kteří doteď cpali do korunek tabákové hroudy.

Dnes odhalím šokující pravdu. Na tom, jak tabák naházíte do korunky, záleží. Korunek je spousta, tabáků horda a ne všechny fungují podle stejného klíče - prásk do korunky, alobal on the top and burn that fucker down. Tento díl bude tedy taková směs MacGyvera a vaření s Jamie Oliverem s přídavkem poctivé ruční práce (:O). Korunky připravit!

Za sedmero horami a řekami, v časech, kdy nebyl Kaloud, AoT, ani Islámský stát, byly tady obyčejné korunky. Aladin budiž nejlepším přítelem, jehla v ruce, alobalové kreace. Přestaly už mi působit léky, budu tedy věcnější. Kdo neumí dobře nabít klasickou korunku s alobalem, neměl by se do dalších vůbec pouštět, je to takový naprostý základ. Dnes je to všechno děsně jednoduché, i úplný začátečník (třeba po přečtení mého sluníčkového blogísku) si může pořídit kvalitní věci a kouřit s nimi, je to snadné. Před takovými 5 lety by se vám vysmáli, alobal s klasickou best vole, ne? Ne.

Krájení, sekání, filetování...

Tabák se vám dostane do ruky v různém stavu, někdy je to až na žalobu. Tak například, tabák smotaný v kuličkách, tabák z nasekaných 5cm klacků, list tabáku velikosti pivního podtácku. Říká se tomu cut, nebo-li nasekání tabáku. Každá značka ho má jiný, což občas vyžaduje specifické nabíjení. Jen tak letem světem, třeba Tangiers je černý vláknitý tabák bez klacků, vyzerá ako tabák na motání cigár. Starbuzz má spoustu smotaných listů, Nakhla zase mrtě klacků, Al Fakher 50g na atomy rozsekaný a nacpaný do sáčku. O tom dnes ale mluvit nechci.

Cut, cut, cut

Když tabák nasekáte na ultraatomární kousky, spálí se rychle jako mravenci pod lupou. Velké listy mají zase problém se uceleně propálit a mohou zacpat vývody korunky. Tohle jsou dva extrémy, ale v praxi je to tak, že tabák je většinou nasekaný rozumně. Jakmile je více času a mám chuť si s korunkou fakt vyhrát, tak dělám mixy tím způsobem, že si od každého tabáku, který v korunce chci, vezmu kousek a střelím ho na prkno. Nůž, řízy říz a je to pěkně na menší kousky, light and airy! Zlatá střední cesta je základem úspěchu, takže když už se rozhodnete k úpravě tabáku na prkýnku, vzpomeňte si, že nesekáte na drobno cibuli.

Další informace ohledně cutu, vlhkosti a tabácích najdete ve starší Dýmkařské bibli o tabácích!