Ohlédnutí za Blogerem roku

Dílo je dokonáno. Vyhlášení je za mnou a přes všechny modlitby k Aštaru Šeranovi jsem z úst Ewičky Farné neslyšel ta kouzelná slůvka o mé výhře a nehynoucí slávě. Ovšem zde více než jindy platí, že není důležité vyhrát, ale zúčastnit se. A víte, co? Bylo to boží! O mých myšlenkových pochodech a průběhu večera se dočtete (překvapivě) zde.

Alespoň tu selfie tyčku!
Poslední půlrok byl pro mě trochu složitý. Nedokázal jsem psát. Jindy to ze mě teče, jako z prasklého hydrantu, tudíž jsem nechápal, kde je problém. No fakt, námětů spousta, struktury článků se mi zjevovaly snad i v kadiboudě, ale při dosednutí k počítači jsem jen několik minut civěl na prázdnou stránku a pak si radši pustil 9GAG a projížděl fórky o opicích. V této atmosféře jsem se dozvěděl, že Bloger roku znova otravuje slušným lidem jejich e-mailové schránky. Minulý rok jsem to velmi nadšeně hecoval, letos jsem k tomu přistupoval stylem tak-to-tam-plácnu-a-nechám-to-žít-vlastním-životem.

Na přelomu října a listopadu, v době mé nejprotivnější existence, kdy se nakupily zdravotní, školní, lidské a pracovní problémy, jsem zabrousil ze zvědavosti na Blogera roku. HOLY SHIT! Vyskočil jsem z gauče tak prudce, že jsem si rozlil skleničku s kyškou. Malý dýmkařský blogísek se dostal do TOP 10 nejpopulárnějších blogů roku 2016. Z mé bubliny nadšení mě vysvobodil až pohled na stůl a podlahu. Kyška byla všude a vypadalo to jako v JZD, když praskne nádrž s býčím semenem. Ehh, no. Prostě nadšení, hip-hop a dýmka k tomu.

Další týdny se nesly v duchu mírného hecování, v pozdější fázi dokonce vybírání laskavostí, vyhrožování kompromitujícími fotkami a starého dobrého prosíku. Ach, takový jsem já
(hajzlík). Přišel mail s pozvánkou, který mi zdvihl obočí hned ze dvou důvodů. Tím prvním byl dress code - co to sakra je très chic?! Tak já asi půjdu v převleku za strom, nebo nevím. Druhým bylo mé +1 a jelikož momentálně nikoho ve sklepě svázaného nemám, bylo to předmětem úvahy. Nakonec jsem vzal svou korektorku-architektku a pokud teda stromový dress code, zvolili jsme sekvoje.

Nastal den D, středa 23.11, Hudební divadlo Karlín, vyhlášení výsledků Blogera roku 2016. Obvykle jsem kliďas, ale když se mi už od rána klepal hrnek s čajem v ruce, připustil jsem si, že jsem přeci jen trochu nervózní. Urostlou sekvoj jsem nikde nesehnal, takže jsem oprášil modré sáčko a do lakýrek namontoval červené tkaničky. Koukat se mi některá módní blogerka na nohy, namísto pozadí (#datass), dozajista se dnes smažím v nejhlubším módním pekle. Slečna korektorka dorazila, dali jsme dýmku na uvítanou a pulku (v obecné řeči panáka) slivovice na kuráž. Jde se na věc!

Červená lana, jůtůbeři a Deníček moderního fotra

Zachyyy
Přijel jsem do kasína? U vchodu červená lana, červený koberec, dvě gorily v kvalitním outfitu. Ach, takhle asi vypadá moderní divadlo. Uvítal nás úsměvný paradox - na VIP obálce bylo snad zlatem vyraženo Dýmkařův koutek a za šatnu jsem musel stejně dávat 10 Kč za kus. Asi drahý nájem, znáte to. Armáda hostesek, fotokoutky, víno, děti a cele(r)britky. K mé velké hanbě jsem neznal téměř žádnou módní blogerku či jůtůbera, ale korektorka byla nabiflovaná, takže jsem to společensky ustál a získal jakž takž přehled.

První šok přišel, když kolem mě proplulo stvoření známé jako Zachy. Bělovlasé dítko, které je takovou módní blogerkou ve slipech a s baťůžkem. Zástup jeho devítiletých fanynek nebral konce a já začal pochybovat o dnešní době. Bylo ovšem milé vidět, jak si to užíval, popíjel džus a měl mámu stále v patách. A tak, já se s ním tedy vyfotím. Nebyl bych to já, abych to nějak nezkonil. Řekl jsem mu, že na 10 let vypadá dobře. Na to mě usmažil výrokem, že mu je 13. Ok, tady jsem asi dohrál.

Bim bam, všichni padejte do sálu, přichází showtime. Měli jsme super místa, moderoval Ondra Vodný (vždycky jsem si vzpomněl na ten tajemný hlas z rádia - Ondraa Vodnýýý, Evropa 2éééé), na úvod to rozjela Ewička a já se začal opět klepat. Vyhlášení Blogera roku přišlo za chvíli a já si stále říkal, co kdyby přece? Dokonce jsem měl v záloze i malý proslov, heh. Pim pam pum, vyhrál Deníček moderního fotra. Ani nevíte, jak se mi ulevilo. Je to zvláštní, ale všechno napětí opadlo a já se konečně uvolnil. Samozřejmě přišlo i zklamání, ale tohle je přeci večer věnovaný nejúspěšnějším blogerům...a já si ho nenechám ničím zkazit. Pan výherce mě velmi mile překvapil. Při převzetí ceny řekl, že by rád viděl, kdyby vyhrál „ten dýmkařský blog“. Tohle mi roztáhlo úsměv od ucha k uchu a já věděl, že můj čas ještě přijde. Díky, ty moderní tatíku.

Dominik Landsman - Deníček moderního fotra
Dojezdy pro hvězdy

Dále už show pokračovala hladce, blogerky a videoblogeři byli oceněni, trochu hudby, k tomu zástupy sponzorů. Vtipný byl moment, kdy si jedna oceněná blogerka cupitala o berlích pro ceny, které ji předával marketingový ředitel, který byl rovněž o berlích. Výsledná eskapáda byla k popukání a moderátor se na tom vyloženě svezl. Radši jsem se moc nesmál, jinak bych dostal berlí za uši. Zajímavé bylo, že vítěze hlavních kategorií jsem vlastně znal. Shopaholic Nicol - moje bývalá šéfová. Nicole z A Cup of Style je spolužačka a Kovy je taky spolužák. Takže z našeho oboru jsem to neproměnil jenom já. Ve škole asi dostanu bídu.

Afterpárty měla rovněž své kouzlo. V prvé řadě jsme znásilnili stůl s cateringem tak, že lítaly vidličky. Víno zadarmo?! To dnes dopadne ještě vtipně. Pravdivost mých slov se potvrdila vzápětí - paní korektorová se zakymácela a poroučela se k zemi. Když to udělala poprvé, měl jsem fakt nahnáno. S trochou štěstí netrefila květináč a rozdýchala to. Ve chvíli, kdy sebou flákla podruhé, už jsem si říkal, jestli si ze mně střílí. Zabavil jsem ji víno, boty a musela zbrzdit. Zástupy sponzorů a hostů řídly a nastal čas se přesunout do klubu o patro níž, abychom trochu zadováděli.

Showtime s paní korektorovou!
Probudil se ve mně dýmkař. Zavolal jsem na krizovou dýmkařskou linku (tímto děkuji spolubydlícím, Hajdovi a Jardovi) a obdržel jsem do několika minut Odumánka s náloží dobrého tabáku. V klubu jsem si našel vhodný koutek a rozjel svá kouzla. Což neuniklo jůtůberovi Jiřímu Královi, Kovymu, ani Shopaholic Nicol. Odumánek tedy zažil svých pět minut slávy, ještě se z toho bobek nevzpamatoval. Jelikož mě v porodnici sem tam kojila cikánka (nu což, mlíko jako mlíko), tak jsem podědil menší taneční talent. Pěvecký talent jsem si jenom vsugeroval, o čemž své okolí přesvědčuji s železnou pravidelností. Tak jsme tančili, pili a dýmili se slavnými jůtubery a blogery. Můj první galavečer Czech Blog Awards dopadl skvěle, příště snad už vítězně!

Má to smysl?

Tak neasi. Jistě, že to má smysl! Psaní není jednoduché, člověk potřebuje inspiraci, kvalitní téma, vhodný literární styl a hlavně chuť k tvorbě. Všichni ti nominovaní blogeři, blogerky a jůtůbeři, ať už jsou jejich výtvory jakkoliv bizarní, dělají, co je baví a v mnoha případech jim to jde po čertech dobře. Soutěže popularity jsou však hodně subjektivní a mnohdy to nevypovídá o ničem. Přesto si myslím, že tato soutěž hodnotu má a budu rád, pokud v ní budu moci soutěžit i příští rok. Navíc jsem získal několik velmi cenných kontaktů, že by Kubík skončil v hledáčku nějakého jůtůbera?!

Co to znamená pro nás, dýmkaře a Dýmkařův koutek? Jako tým jsme to dotáhli neskutečně daleko. Byli jsme chvíli ve světlech reflektorů komerčního světa! Přes všechna malovátka, raw muffiny a dobře padnoucí obleky jsme se dostali do finále a skončili jsme na 3. MÍSTĚ!!!! Neměl jsem možnost ji přednést, ale tady vám zanechám svoji domnělou výherní řeč. Je věnovaná vám všem, bez vás bych to daleko nedotáhl. Slibuji, že ze sebe vydám maximum a napíšu toho mnohem více než doposud. Protože to má smysl :) Děkuji. I tobě, paní korektorová!

Je lepší být připraven, nežli překvapen!



Jakub Kopáček

4 komentáře:

  1. Pěkně! Bloger roku dalším nezávislým okem, to se moc pěkné doplnění mozaiky. Aspoň vidím, o co jsem přišel, když jsem nedorazil na afterparty :-). Tak budu určitě držet palce propříště!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ha, je potřeba o tom psát a mě to dost bavilo, takovým safari stylem! Dobře to shrnul blog Petra Vápeníka (http://pvapenik.blog.cz/1611/vecer-blogeru-roku-2016-aneb-eskymakem-v-ekvadoru). Díky moc! Jen pro upřesnění, byl jsi host, VIP, nebo nominovaný?

      Vymazat
    2. Díky za dobrý tip. Byl jsem tam totiž jako Petr Vápeník :-) Nick "Čerf" používám většinou v komentářích.

      Vymazat

Instagram